United Islands of Prague se blíží. Během tří dnů se na pódiích na ostrově Štvanice a v blízkém okolí představí víc než stovka mladých nadějných umělců z celé Evropy. Festival se tradičně vydá také do desítky pražských klubů, kde se uskuteční klubová noc. Chybět nebude ani páteční koncert Symphony for Humanity, který upozorní na rostoucí xenofobii u nás i ve světě. Proto se deník Metro rozhodl vyzpovídat Martina Voňku, producenta festivalu, který má s pořádáním hudebních akcí letité zkušenosti. Proč je potřeba upozorňovat na xenofobii a jak štáb vybírá hudební objevy, které na festivalu vystoupí? Dozvíte se níže.
Hned ze začátku musím podotknout, že se festival přesouvá z Kampy na ostrov Štvanice. Proč?
Když se před dvěma lety otevřela nová lávka, která propojuje Karlín a Holešovice, Pražanům se otevřela taková malá oáza v centru velkoměsta. Hned jsme si říkali, že by bylo skvělé z toho na pár dní v roce udělat malé festivalové městečko, a jsem rád, že se to povedlo. Na nádherných místech se v květnu představí ti, kteří na svoji největší hudební slávu čekají, a já jsem rád, že to může být zrovna náš festival, který jim pomůže. Líbí se mi, že festival připravuje mladá parta lidí, která Štvanici bere jako místo, kam chodí za zábavou. Společně jsme se tak dohodli, že novým domovem United Islands bude právě Štvanice. Navíc mně osobně Štvanice připomíná svým pojetím Střelák před 20 lety.
Letos plánujete také koncert Symphony for Humanity, který má upozornit na rostoucí xenofobii. Co vás k tomu přivedlo?
Praha je místem, kde xenofobie a stereotypní odsuzování druhých není tolerováno. Pátečním programem a velkým večerním koncertem chceme dát najevo naše znepokojení současnou situací ve světě. Podporujeme myšlenku života s respektem jeden k druhému a v diverzitě a s ohledem na různorodost našich názorů, původ nebo důvod, proč je místem našeho pobytu evropský kontinent. Chceme spolu dobře vycházet a žít v rozmanitém společenství. Během pátku tak na festivalu budou mít své místo hudební objevy například z Izraele, Palestiny, Gruzie, Sýrie nebo z Ukrajiny.
Jak jinak vybíráte mladé hudební objevy pro festival?
Snažíme se, aby si každý z návštěvníků našel to své. V programu tak najdete pop, indie, folk, metal, rap, hip hop, kytarovky, ale třeba i jazz. Každý rok se nám navíc přihlásí zhruba sto nových kapel a umělců bez toho, aniž bychom museli něco pořádně udělat. Musím přiznat, že kvalita se rok od roku zvyšuje a zvyšuje, takže náš dramaturgický tým má každý rok těžší a těžší práci vybrat ty nejlepší objevy, které nabídneme. Samozřejmě ale nejsme jen u databází a e-mailu, po celý rok chodíme poctivě na nejrůznější vystoupení menších i větších kapel a umělců. Výsledkem toho pak je vybraná stovka umělců, která dostane možnost si zahrát přímo na festivalu.
Jakou roli hraje festival v podpoře nových hudebníků?
V rámci festivalu už přes 20 let představujeme nové a svěží hudební objevy a české publikum má na našem festivalu skvělou možnost přijít na premiérové koncerty českých i zahraničních hvězd, které leckdy vůbec poprvé stojí na větších pódiích. Jsem proto rád, že nové hudební objevy teď budeme moci ukazovat nejen na festivalu, ale díky spojení s Klubovnou už i přes rok v zajímavých pražských klubech.
Dá se říct, že jste často stáli u zrodu současných hudebních hvězd?
Rozhodně. Na festivalu jako coby noví interpreti v minulých letech hráli třeba Zrní, Kapitán Demo, Midi Lidi, Please the Trees, Sunflower Caravan, Mydy, Prago Union nebo třeba nedávní držitelé různých českých hudebních cen, jako jsou Pam Rabbit, Sofian Medjmedj, Rohony a MC Gey. Z velkých zahraničních jmen to byli třeba N.O.H.A, Ela Eyre, Socalled, Aloe Blacc, Birth of Joy, A-collective, Husky Loops, La Fontaines či The Drens.
Chystáte nějaké další novinky pro letošní ročník?
Kromě zmíněných ne. Na druhou stranu, stále není třeba si kupovat žádné vstupenky. Festival a veškerý jeho program je pro všechny návštěvníky zdarma. Takže stačí přijít. Nicméně to hlavní zůstane na festivalu stejné. Na United Islands uslyšíte hudbu, kterou jste velmi pravděpodobně ještě nikde jinde neslyšeli. Věřím, že po festivalu si i letos přidáme do svých playlistů nové hudební objevy, které nás pak budou provázet na našich cestách.
